Znaménko krásy

Každý ÄlovÄ›k z okolí má nÄ›co krásného. Krása neznamená, že nÄ›co musí být úplnÄ› dokonalé. Navíc si myslím, že dokonalost vlastnÄ› se už nenosí. Podle mého názoru je nejlepší dokonalá nedokonalost. Také jste už slyÅ¡eli o takovém názoru, že dokonalá nedokonalost je opravdu perfektní? Ano, protože každý ÄlovÄ›k je nÄ›jaký tÅ™eba nÄ›jaký ÄlovÄ›k, má pihy a nÄ›kdo má vrásky a nÄ›kdo má zase jizvu, nebo nÄ›kdo má tÅ™eba různá znaménka po tÄ›le. A to pÅ™ece by vůbec neÅ¡kodilo. Dokonce jsou nÄ›kteří lidé, kteří právÄ› vyhledávají na ÄlovÄ›ku nÄ›co zajímavého. Můj bratr mÄ›l tÅ™eba nabídku opravdu veliké znamínko. Bylo to vÄ›tší v průmÄ›ru, než je tÅ™eba kovová padesátikoruna. Bylo to opravdu veliké znaménko. Ale maminka Å™ekla, že když bratrovi už bylo dvanáct let, tak prý musel jít na vyříznutí toho znaménka, a ne kvůli tomu, že to tÅ™eba nebylo krásné.

A nebo že to vypadalo kosmeticky nevzhlednÄ›. Ale paní lékaÅ™ka Å™ekla, že by bylo nejlepší, kdyby se to opravdu ihned vyřízlo, aby se pÅ™edeÅ¡lo nÄ›jakým zdravotním problémům a nebo zdravotním komplikacím. Já v té době byla asi jako desetiletá holÄiÄka, takže jsem vůbec nic nechápala, ale stále si pamatuji, že bratr tohle mÄ›l na noze.

Já jsem zase mÄ›la bradavice na ruce. Myslím, že jako sedmiletá holka jsem na bradavice opravdu hodnÄ› trpÄ›la, ale asi až v devíti letech mi tohle vÅ¡echno pÅ™estalo. Také si to tak matnÄ› pamatuji, že mi maminka stále na ty bradavice nÄ›co kupovala. MÄ› to hodnÄ› trápilo, ale maminka s babiÄkou a s dÄ›deÄkem mi stále vÅ¡ichni dokola opakovali, že jsem krásná a že vůbec nevadí, že mám na ruce bradavice. A že prý než se vdám, tak bradavice už mít nebudu. A svÄ›te div se, vdaná nejsem, ale bradavice nemám, takže jsem za tohle ráda. ProstÄ› bych chtÄ›la jenom zmínit, že každý ÄlovÄ›k je vlastnÄ› svým způsobem krásný a že také ÄlovÄ›k nemá zapomínat na to, že pravá krása také vychází zevnitÅ™.